08. 2. 2022 / 10:00
Odbor školství, kultury a sportu Pardubice
Školství patří k oblastem veřejných služeb, které pandemie covidu zasáhla v roce 2021 téměř nejvíce. Přesto se i v těchto komplikovaných časech na radnici pod vedením náměstka primátora pro školství Jakuba Rychteckého pustili vehementně do naplňování cílů Strategie školství Pardubic 2030 včetně potřebných investic do rozvoje kapacit základních a mateřských škol. Požádali jsme ho proto o zhodnocení roku předcházejícího, ale i plány pro letošní dvojkový rok.
Jak se vám tedy dařilo naplňovat plány nové strategie školství, která je někdy ve svých cílech konkrétní?
Přesně takovou strategii jsme chtěli, nemám rád dokumenty do šuplíku, ale každá vize musí mít i svůj jízdní řád s úkoly, pokud ji chceme skutečně naplnit. I přes propady v rozpočtu města na straně příjmů se nám podařilo dotáhnout rekonstrukci budovy na Dubině, kterou jsme tak vrátili do školství, a se zahájením školního roku jsme otevřeli novou devítiletou základní školu Montessori. Tím jsme si zároveň uvolnili kapacity pro klasické třídy na polabinské jedničce. Spolu s přístavbou v základní škole ve Svítkově jsme za poslední dva roky vytvořili v základních školách pro pardubické děti 290 nových míst. Do majetku našich školských zařízení jsme investovali téměř 110 milionů korun. Jednalo se jak o rekonstrukce a opravy, tak o přípravu nové výstavby. Nového sportoviště se v souladu s plány rozvoje školních sportovišť dočkala ZŠ Štefánikova, MŠ Wintrova má kompletně zrekonstruovaný stravovací provoz, Dům dětí a mládeže Beta na Olšinkách se dočkal rekonstrukce střechy a přízemí, některé školky mají nová sociální zařízení, zázemí kuchyní, rozvody elektřiny a podobně. Investujeme také však do kvality a budoucnosti vzdělávání. Velkou radost mně dělá také náš projekt s obrovským přesahem, který navazuje na námi provedené rekonstrukce odborných učeben za stovky milionů korun. Mám na mysli rekonstrukci a nástavbu bývalého skladu mouky v Automatických mlýnech, kde doslova před očima rostou spolu s galerií města nové Centrální polytechnické dílny, jako špičkové nadstavbové vzdělávací centrum pro žáky našich škol, ale i všechny generace. Na tuto stavbu se nám podařilo získat, a již čerpáme, dotace z Evropské unie. V loňském roce jsme tam již prostavěli téměř 50 milionů korun a stavba jde vzdor inflaci a covidu (musím to zaťukat) podle harmonogramu.
Vedle toho je ale v životě škol potřeba realizovat řadu měkkých aktivit, které jste si ke zvýšení spokojenosti žáků a rodičů dali za cíl i ve Strategii školství. Jak se v době covidových omezení dařilo na tomto poli?
V žádném případě jsme nechtěli a nebudeme spolu s ředitelkami a řediteli rezignovat na kvalitu vzdělávání. Nedopustíme, aby se vzdělávání scvrklo jen na testování nebo trasování. Školy jsou vystaveny extrémní administrativní zátěži v důsledku stále se měnících opatření a ředitelé se leckdy cítí spíš jako telefonní operátoři. A i když je jasné, že distanční nebo hybridní výuka nikdy nedokáže plně nahradit tu prezenční, snažili jsme se, aby se provoz našich vzdělávacích zařízení omezoval co nejméně. To se týká, a musím to zdůraznit, také mateřských a základních uměleckých škol, na které stát často při vydávání opatření úplně zapomíná. Tady musím opravdu velmi poděkovat rodičům, ale i žákům za jejich součinnost, bez nich a obětavých pedagogů by to nikdy nemohlo fungovat. Omezit jsme tedy museli například náš projekt na prevenci vadného držení těla u prvňáčků, „Zdravá dětská noha“ nebo činnost Dětského i Studentského parlamentu. Naopak se ale podařilo udržet stabilní financování škol z rozpočtu města a rozvíjet projekt školních psychologů, jejichž důležitost teď jednoznačně narůstá. Pořádáme pravidelné vzdělávání ředitelů a ředitelek, realizujeme tandemový mentoring a koučink pro začínající ředitele, zajišťujeme preventivní programy proti šikaně a pro dobré klima v třídním kolektivu ve školách. Pozitivně se projevila naše velmi dobrá vybavenost informačními technologiemi, s jejichž používáním se pedagogové v posledních letech velmi posouvají dopředu. Školy jsou také velmi aktivní v projektu MŠMT zaměřeném na doučování dětí, které potřebují dohnat výuku po dlouhém uzavření škol. V souladu se strategií jsme ještě více šlápli do vzdělávání pracovníků školních kuchyní. Řada vedoucích školních jídelen i kuchařek se účastnila projektu živého vaření a rozšiřují si obzory a dovednosti ve zdravé výživě a dietách. Pandemie nás nezastavila ani v motivování pedagogů a žáků, kde systematicky oceňujeme ty nejúspěšnější v daném kalendářním roce. To je jen namátkou několik oblastí, kterým se spolu s kolegyněmi a kolegy z odboru školství poctivě věnujeme.
Jaké největší výzvy čekají pardubické školství v letošním roce?
Mám radost, že se nám v posledních letech podařilo zvrátit trend úbytku obyvatel a Pardubice naopak počtem obyvatel rostou. Je to ukazatel toho, že se v Pardubicích dobře žije. Pro nás to však samozřejmě znamená tlak na kvalitní infrastrukturu a systematické plánování rozvoje školství a jeho kapacit. Zajištění občanské vybavenosti a garance míst pro pardubické rodiny ve školách a školkách je pro nás absolutní priorita. Z našich dat víme, kde by město mohla v budoucnosti nejvíce tlačit bota. Na přelomu roku se podařilo dokončit a převzít od architektů hotový návrh rekonstrukce a přístavby mateřské školy v ulici Teplého. Počítáme tam s výstavbou 100 nových školkových míst pro pardubické děti za přibližně 78 milionů korun. Nová místa jsou potřeba s ohledem na plánovanou výstavbu na S. K. Neumanna, ale i pro Duklu a rozvíjející se Svítkov. V únoru bychom chtěli v rozpočtu města získat peníze na projektovou dokumentaci. Z evropské dotace pak můžeme pokrýt až 85 % stavebních nákladů. Vedle toho si velmi vážím podpory kolegyně a kolegů z rady města, kteří dali zelenou přípravě a rozpracování možnosti výstavby úplně nové základní školy v areálu bývalých Masarykových kasáren. Chtěli bychom postavit úplně novou moderní základní školu s kapacitou minimálně 540 míst a s veškerým potřebným zázemím. Teď se připravuje návrh stavby a příští rok bychom se i tady chtěli ucházet o dotaci, tentokrát z programu ministerstva školství. Dotace by mohla přispět částkou převyšující 400 milionů korun.
To jsou z pohledu investic obrovská čísla, v posledních letech se hodně diskutuje o tom, že by se na občanské vybavenosti měli podílet i velcí developeři a investoři. Jakou s tím máte zkušenost v Pardubicích?
V tomto směru bohužel pokulhává systém. Developeři staví nové byty a někdy i celé čtvrtě, ale příliš u toho neřeší občanskou vybavenost. Občan pak naprosto správně požaduje občanskou vybavenost formou školy a školky v místě svého bydliště v době, kdy se tam nastěhuje. Nechce čekat tři nebo čtyři roky. Po nás na městech a obcích se chce, abychom školy a školky zajistili, ale z peněz vybraných státem nemáme prakticky ani korunu, příjmy z rozpočtového určení daní od státu do školství jsou vázány na počty žáků a trvalý pobyt, a jsou určeny především na provoz, nikoliv na výstavbu. Systémovým řešením by podle mého názoru mohlo být snížení DPH u nových bytů z 15 na 10 procent s tím, že zbývajících 5 procent by formou místního poplatku získávaly města a obce, kde se tyto byty staví. Mohli bychom je pak investovat do občanské vybavenosti. Nechtěli jsme však čekat jenom na stát, v lednu se nám v zastupitelstvu, a děkuji tím všem osvíceným zastupitelům, kteří je podpořili, podařilo prosadit Zásady pro investory ve městě. Zásady začnou platit v březnu. Do jednání mezi samosprávou a investory vnášíme principy předvídatelnosti, transparentnosti a garance kvalitní výstavby ve městě s včasně budovanou infrastrukturou. Zásady pro spolupráci s investory nám na základě dobrovolné spolupráce umožní budovat férové a efektivně fungující město. Zajistíme tak dostatek místa ve školách či školkách ale další občanské vybavenosti, jako jsou chodníky, zastávky, dopravní napojení, komunikace apod.
Díky kvalitnější a rychlejší komunikaci s radnicí už v předprojektové fázi investor uspoří čas a odstraní případné nejasnosti a rizika záměru. Odborné požadavky samosprávné části pardubického magistrátu na konkrétní projekty budou podle Zásad vycházet z platného Územního plánu města Pardubice. Tyto požadavky navíc bude možné vyřešit finančním i nefinančním plněním na straně investora, což v praxi znamená, že investor buď přispěje 800 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy, nebo infrastrukturu sám vybuduje. Investorům také garantujeme, že finanční plnění bude využito vždy na pokrytí zvýšených nákladů, které městu plynou z nezbytného rozvoje veřejné infrastruktury přímo v lokalitě investice. Dobrým příkladem je smlouva o spolupráci v Trnové, kde v rámci výstavby nových bytů nám investor projektuje novou mateřskou školku, zasíťuje pozemky a vybuduje parkoviště. Město zde pak vystaví samotnou školku tak, aby časově odpovídala stěhování lidí do nových bytů.
Školství však nejsou jen základní a mateřské školy, mluví se také o nevyhovujících prostorách polabinské základní umělecké školy, dočkají se Pardubáci nové ZUŠky?
Projekt výstavby nové základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách je možností především pro žáky a jejich rodiče využívat nové prostory pro výuku a společná setkávání. Několik oddělených pracovišť současné ZUŠky v různých objektech na sídlišti Polabiny, které v některých případech nevlastní město a naše základní umělecká škola tam musí hradí nájem, do velké míry současnou výuku, ale především její rozvoj omezuje. Město chce novou ZUŠku postavit v Polabinách místo nynější budovy školy Svítání, která si i s podporou města buduje nové zázemí v centru Pardubic v Klášterní ulici. Novostavba ZUŠ by měla nabídnout výuku ve všech čtyřech vyučovaných oborech, a to v tanečním, hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém, zároveň by měla přinést společenské prostory pro pořádání kulturních akcí. V současnosti máme pokryté finanční prostředky na architektonickou soutěž, kterou nyní startujeme... Optimální stavební program, který je součástí zadání soutěže o návrh, by měl odpovídat svou funkčností a praktičností vysoké poptávce po tomto druhu zájmového a kreativního vzdělávání v Pardubicích. Je to tedy ještě běh na delší trať, ale věřím, že naše vize je správná, snažíme se tlačit na příslušná ministerstva, aby v rámci národního plánu obnovy a prostředků určených na kreativní průmysl neopomíjely důležitost základních uměleckých škol. Chceme být připraveni, protože štěstí přeje vždy připraveným.
Jak je vidět, tak strategie školství obsahuje spoustu oblastí rozvoje včetně nového webu pardubickeskolstvi.cz. Jak jste s ním spokojen?
Cílem naší strategie je vtáhnout ještě více do života v pardubickém školství nejenom samotné žáky, ale i rodiče. K tomu by měl právě sloužit web, kde rodiče, žáci i odborná veřejnost získají všechny podstatné informace o připravovaných projektech na jednom místě. Vždyť v našich školách a školských zařízeních poskytujeme služby přes 19 tisícům dětí. Web obsahuje mapu škol a školských zařízení, školských obvodů, ale i karty (profily) jednotlivých škol, kde se na jednom místě mohou dozvědět spoustu zajímavých informací. Kdo chce mít všechny potřebné aktuální informace, může odebírat newsletter. Web obsahuje data o pardubickém školství, ale také kompletní strategii, kterou jsme připravovali participativní metodou. Podíleli se na ni i samotní žáci a rodiče. Počítáme s tím, že jednotlivé cíle a jejich postupné vyhodnocování a naplňování jsou a budou rovněž součástí webu.
Co byste popřál pardubickému školství v kalendářním roce 2022?
Je to úplně obyčejné lidské přání, ať je nejenom ten školský svět zase úplně normální. To by nám všem; tj. žákům, rodičům, pedagogům, nepedagogům, ředitelům, ale i kolegyním a kolegům z odboru školství vedle zdraví a lásky asi úplně stačilo.