„V základních školách máme podle informací od ředitelů k dispozici maximálně nižší stovky míst ve 14 ZŠ, vždy se jedná o jednotky míst v jednotlivých ročnících. Kvůli potřebné koordinaci bude prvním kontaktním místem oddělení školství, kde bude provedena registrace zahrnující dvojjazyčný dotazník, který je třeba vyplnit a na jehož základě oddělení školství vyhledá místo a spojí zákonného zástupce nebo kontaktní osobu s konkrétní školou či školkou. Snažíme se rozmísťovat děti do škol podle adresy jejich pobytu v Pardubicích ve vazbě na spádové školské obvody. S ohledem na limitovanou kapacitu v pardubických školách a na obvyklé přestupy dětí mimo příchozích dětí z Ukrajiny budeme průběžně aktualizovat počet volných míst v ZŠ. Chci ubezpečit pardubické občany, že se nemusí obávat nedostatku míst pro své děti, neboť umístění ukrajinských dětí prchajících před válkou samozřejmě koordinujeme právě ve spolupráci s řediteli i s ohledem na očekávaný zápis do 1. ročníků,“ informuje náměstek primátora pro školství Jakub Rychtecký s tím, že se na tomto koordinovaném postupu dohodli na úterní poradě s ředitelkami a řediteli pardubických základních, mateřských škol, ale i domů dětí a mládeže a základních uměleckých škol.

Odbor školství, kultury a sportu ve spolupráci s nimi připravil i strategii po naplnění kapacit volných míst v jednotlivých ročnících. „Ve spolupráci se školami, které mohou nabídnout volné prostory typu knihoven apod., budeme zajišťovat mimoškolní vzdělávání alespoň v Adaptačních skupinách, to znamená ne na úkor plánovaných kapacit pro zápisy,“ objasňuje vedoucí odboru školství, kultury a sportu Ivana Liedermanová. Hlavním cílem adaptačních skupin bude poskytnout dětem bezpečí po dobu, kdy jejich rodiče budou v zaměstnání. Radnice nyní řeší, jak dlouhodobě pomoci se zajištěním stravy, která by se v některých případech musela dovážet, ale i otázku personálních nákladů v adaptačních skupinách. „Moc si vážíme velké snahy ředitelů, personálu škol, Pardubáků i firem z regionu, kteří pomáhají. Počítáme i se zapojením ukrajinských pedagogů i nepedagogických pracovníků, kteří se nám sami hlásí s nabídkou pomoci. Ale je třeba, aby se vláda a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy co nejdříve zabývali řešením systému financování i takové formy pomoci, která bude muset být dlouhodobějšího rázu. Myslím, že to bude řešit více měst a obcí a navyšovat rejstříkové kapacity školských zařízení mávnutím kouzelného proutku nikdo přes obrovskou snahu pomáhat nezvládne,“ vysvětluje Rychtecký s tím, že metodika MŠMT sice upozorňuje, že děti by měly být umísťovány do tří měsíců od získání pobytu, ale praxe je taková, že ukrajinské matky potřebují co nejdříve najít práci, aby si zajistily potřebné finanční prostředky na obživu, bydlení apod. Kromě výuky češtiny bude náplň ve skupinách řešena podle věkového složení skupiny. Ve všech základních školách bude ukrajinským dětem nabídnuta podpora i ze strany školního psychologa. Zaměstnanci škol se pro příchozí děti snaží vytvořit stabilní a klidné prostředí, aby si ve školách zvykaly a dařilo se jim lépe fyzicky i psychicky.

V mateřských školách má město k dispozici nižší desítky míst. „Děti budeme umísťovat přednostně podle věku a volných míst v MŠ. Ve většině případů je však překážkou nutnost doložit, že je dítě očkováno v souladu s naší legislativou. Pro předškolní děti, u kterých nelze očkování doložit, připravujeme ve spolupráci se ZUŠ a DDM adaptační skupiny oddělené od běžných mateřských škol,“ doplňuje Ivana Liedermanová. I tady radnice předpokládá využití pedagogů z řad příchozích Ukrajinců a pomoc dobrovolníků.