Účet
13. 5. 2026 / 07:26
OŠKS
Jak mají školy reagovat na situaci, kdy mají žáci neustále po ruce mobilní telefon a zároveň mohou během několika sekund využít umělou inteligenci k vypracování úkolu nebo vyhledání informací? Právě těmto otázkám se věnovala konference „Mobily a AI ve škole – jak na smysluplná pravidla?“, která proběhla v Praze za účasti pedagogů, odborníků i zástupců ministerstva školství.
Diskuse ukázala, že školy dnes neřeší jen samotné technologie, ale především proměnu toho, jak se děti učí, soustředí a pracují s informacemi.
Velká část debaty se věnovala mobilním telefonům ve škole. Zkušenosti jednotlivých škol se liší – některé přistupují k přísnějším pravidlům a mobily během dne zcela omezují, jiné volí spíše regulaci a jasně vymezená pravidla jejich používání.
V praxi to znamená například zákaz mobilů během výuky, jejich ukládání do určených boxů nebo možnost využití pouze na pokyn učitele. U mladších žáků tento přístup často vede k většímu klidu v hodinách a lepšímu soustředění, zároveň se podle učitelů zlepšuje i sociální interakce mezi dětmi během přestávek.
Zároveň ale zaznívalo, že samotný zákaz není dlouhodobým řešením. Mobilní technologie jsou dnes běžnou součástí života a škola by měla žáky učit, jak je používat odpovědně, ne je pouze vytěsňovat.
Druhou klíčovou oblastí byla umělá inteligence. Ta se rychle stává běžným nástrojem jak pro žáky, tak pro učitele. Studenti ji využívají při vyhledávání informací, zpracování textů nebo přípravě prezentací, učitelům může pomáhat například při tvorbě materiálů nebo plánování výuky.
Současně ale přináší nové výzvy. Školy řeší, jak ověřovat skutečné znalosti žáků, jak rozpoznat práci vytvořenou AI a jak zabránit tomu, aby studenti přestali samostatně přemýšlet.
Z konference vyplynulo, že snaha AI ze škol odstranit pravděpodobně nepovede k výsledku, protože ji žáci používají i mimo školu. Důležitější proto bude naučit je s ní pracovat kriticky – tedy ověřovat informace, rozpoznávat chyby a chápat její limity.
Změna, kterou technologie přinášejí, se netýká jen výuky, ale i samotné role školy. Dříve byla škola hlavním zdrojem informací, dnes mají žáci přístup k obrovskému množství dat kdykoli a odkudkoli.
To posouvá důraz vzdělávání směrem ke schopnostem, jako je kritické myšlení, práce s informacemi, spolupráce nebo schopnost soustředění. Častěji se tak mluví o projektové výuce, diskusích ve třídě, práci přímo v hodinách nebo o ústním ověřování znalostí.
Jedním z opakujících se témat byla tzv. digitální hygiena – tedy schopnost používat technologie tak, aby nenarušovaly soustředění, mezilidské vztahy ani schopnost hlubšího přemýšlení.
Školy dnes hledají různé cesty. Některé volí přísnější pravidla, jiné technologie více zapojují do výuky. Společným jmenovatelem je ale snaha najít rovnováhu mezi moderními nástroji a prostředím, které umožňuje soustředěné učení.
Z konference vyplynulo jedno hlavní sdělení: mobily ani umělá inteligence ze škol nezmizí. Klíčovou otázkou proto není, zda je zakazovat, ale jak děti naučit je používat smysluplně, bezpečně a s kritickým odstupem.
