Po úvodním přivítání představila Jiřina Klčová projekt Žižín, který je součástí širší snahy města o citlivější práci s krajinou v jižní části Pardubice. Zdůraznila, že nejde o jednorázovou akci, ale o dlouhodobý plán, jak postupně proměňovat okolní krajinu tak, aby byla odolnější vůči suchu i přívalovým dešťům, zelenější a přírodě bližší. Projekt počítá například s opatřeními na zadržování vody v krajině, podporou druhové pestrosti rostlin a živočichů i lepší prostupností území pro lidi a zvířata. V praxi může jít o nové výsadby stromů a alejí, vznik remízků, mokřadů či ovocných sadů a doplnění takzvané zelené infrastruktury. Cílem je, aby krajina kolem města nebyla jen prostorem mezi silnicemi a poli, ale fungujícím a živým prostředím.

Velká část debaty se následně věnovala zadržování vody přímo ve městě. Pardubice v minulosti zjišťovaly přesný počet stromů a stromořadí a na tento přehled navazují projektem postupné obnovy a výsadby nové zeleně. Jak zaznělo, výsadba stromů v městském prostředí není jednoduchá – často je nutné řešit souběh s inženýrskými sítěmi, které omezují prostor pro kořeny. Město proto připravuje rozsáhlejší, finančně náročná řešení využívající takzvané prokořenitelné buňky, které stromům poskytují dostatek prostoru pod povrchem celé ulice, a také tzv. suché záhony pomáhající se vsakem dešťové vody. Pilotní projekt prokořenitelných buněk už funguje v Jahnově ulici vedle Východočeského divadla.

Diskuse se dotkla i citlivého tématu kácení stromů na sídlišti Závodu míru. Bylo vysvětleno, že nejde pouze o budování parkovacích míst, ale o celkovou revitalizaci území. Ukázalo se však, že velkou roli hraje komunikace s obyvateli, která musí být v podobných případech otevřená a srozumitelná, aby nevznikaly zbytečné obavy a nedorozumění.

V městském obvodu MO IV u nemocnice se připravuje projekt svodu dešťové vody z budov, který by mohl být realizován již v příštím roce. Smyslem je, aby voda zbytečně neodtékala pryč, ale pomáhala ochlazovat okolí a zlepšovat místní mikroklima.

Řeč přišla také na zelené střechy, které dokážou významně ochlazovat budovy i jejich okolí. U starších objektů je však často limitujícím faktorem jejich statika. Přesto je podle Jiřiny Klčové důležité hodnotit podobná opatření nejen z ekonomického hlediska, ale i podle jejich přínosu pro klima a kvalitu života. V České republice zatím nejsou příliš rozšířené ani zelené fasády. Společnost Vodovody a kanalizace Pardubice se zároveň zabývá projekty souvisejícími s ochlazováním městského prostředí. Podle Jiřiny Klčové je oteplování úzce spojené s naším způsobem života a změna přístupu k životnímu prostředí je proto výzvou pro celou společnost.

Další část setkání byla věnována péči o zvířata ve městě. Připravuje se výstavba nového útulku, a to po dokončení výběru lokality a potřebných povolovacích procesů. Pardubice zároveň zahájily řízenou kastraci toulavých koček. U městských holubníků se sbírají vejce, čímž se omezuje množení holubů bez nutnosti ptáky usmrcovat. Přemnožení hlodavci jsou řešeni deratizací. Zaznělo také téma včel, které jsou pro fungování městské i okolní krajiny mimořádně důležité.

Setkání proběhlo v otevřené a přátelské atmosféře. Členové parlamentu měli možnost klást otázky, diskutovat a sdílet své názory. Bylo zřejmé, že otázky životního prostředí mladé generaci nejsou lhostejné. Podobná setkání potvrzují, že dialog mezi vedením města a mladými lidmi má smysl – a že budoucnost